Tak s timhle žádnou na rande nedostaneš, ale jinak pěkný :-)

Tady to začíná být ostré, začínám nad těmi tvými dílky slintat. :-D

Děkuju oběma

Krásně napsaný a ještě s tim stupňovánim na konci... krása. Každej musíme svý démony umět zahnat... :-)

Když jsem to četl, měl jsem pocit, že čtu vlastní minulost. Akorát škoda, že jsi to nenapsala ty. :-)

Letní lásky... jako den a noc... přijdou odejdou a zanechají pouze vzpomínku... vzpomínku ostrou jako žiletka a sladší než-li med... med, který jsem jí namazal na chleba a podal... doufaje v... zázrak.

Když to řeknu krátce: Minulosti se nedá utéct, musí se přijmout. :-) Ale je to hezké a metafora se sluncem a sněhem má svou sílu.

Zajímavé... mohl by jsi napsat tvůj názor na jádro?

Máš v tom zajímavý nápady, ale zatím se držíš toho otřepanýho klišé typu: holka potká divnýho kluka, nějak se zapletou, problémem nebo něco takovýho a pak se zabouchnou, aby se rozhádali a pak tam bude happy end a o stránku později smutnej epilog. Zkus se z toho vymanit, strašně bych ti to přál, ale zatím to je... klišé.
Možná bych ti ještě doporučil od Dream ten její Čárkový kód, ať máš srovnání.

Přeji mu, aby oceán překřičel, hezká, líbí.

Píšeš to nádherně, líbí se mi tvůj styl, popisuješ to, jako by jsi tam byla a stála jim při tom všem za zády. Navíc se ti daří psát přirozeně i pocitově vypjatý scény, což na tobě obdivuju. A nejvíc mě dostal konec, jsem zvědavej, co z toho bude dál a moc se těším. :-)

Adéél..: Sbohem, na rok

BorůvkaB: Nech mi alespoň pár iluzí. :-D A čistou duši pro přírodu... to by ti asi katolíci utrhli ruce. Oni jen s odpustkama. :-D

Dobrej nápad a ještě lepší zpracování. Moc povedený dílo.

Čistotu tvé duše nikdo nezpochybní,
jsi panna prostá hříchu,
a les ti závojem, co útěchu skýtá,
tůně hluboká pak vzpomínkou.

Tady ses teda vyřádila, hned to jde do záložek. :-D

Nádhera, čte se to lehce a přece se ti řádky vypalují do paměti. A ten konec... prostě úžasný.

Teda tomu řikám depresivní, pro mě je to těžko pochopitelný, páč si nedovedu představit, že bych se cítil sám i když bych někoho měl...

Trochu mi to připomíná popis "limbu" z "Když uvěříš", taky tam bylo světlo a bylo to takový úžasně nepopsatelný... takový věci se hezky čtou, jen tak dál :-)

micromys: Krásná myšlenka... smrti se bát nemusíš, spíš toho těsně před ní.

Celkem zajímavý, ale trochu mi to zní jako překlad a taky mi přijde jako by to bylo jinak napsaný Čárkový kód. Snaž se to dostat z toho zatim klišovitýho děje, určitě si přečtu další části.