gajda: Tyjo tys mi v poslední době přiletěl dát mega feedbacku! cením si toho. Už je to rok, těžko se mi vzpomíná, ale myslím, že to byl takový nárazový emoční výstřel, čtyři sloky jak výštěky slov co se mi honily hlavou. Vlastně bych s tebou souhlasil, jak se na to dívám z venku. Osobně jak mám teď ten odstup tak se mi celkově nezdá, ani rytmicky z ní moc radost nemám

As i said before, it's beautiful, i get it, and im hurt now, thanks.

gajda: Díky, toho si vážím

s lehkostí a v koncentraci. Boží.

dvakredencedekadence: myslím, že přišel čas na naši cyklickou nepravidelnou reminiscenci, drahá. Úplně mě z toho zas pálí oči. A cítím jak mě bolí záda věkem :D

wojta: to jsem úplně nepobral

gajda: koho to vidí moje bystré oko? není to pocestný? jak se daří mistře? jak si stojí kostely a kapličky? Od tebe se ty komentáře čtou krásně

znám holku, co ve Vatikánu vykouřila kněze ve zpovědnici. Nebo to teda aaspoň tvrdí.

goodolreliable

Kinda reminds me of the one we did together

Boží. Je mi z toho krásně smutno

Sasanka: pořád je dost ráno. Taky jsem z ní zmatený.

Jaké to je? Vidět to i očima?

Jak rychle rosteme z velkých ideálů a jak pomalu z velkých slov...

kvaj: Tak v prvé řadě je jazyk organická věc, která se neustále vyvíjí. Pokud však chceme setrvávat v tradicích a pravidlech, tak tento výraz původně není naboso, ale na boso. S mezerou. Osobně jsem toho názoru, že casa.de.locos zde úplně po právu sahá po určité stylistické volbě. To, že nechutí osobním preferencím, bych nepovažoval za zdárnou kritiku.

kvaj: protože boso a bosá jsou dvě různá slova s různým významem.

Bittersweet. Beautiful too. You're still my favourite poet

kvaj: a to je zajímavá myšlenka. Proč myslíš?

dvakredencedekadence: dneska už fakt hraju úplně jinak. Když tak vzpomínám, tyhle inspirace naplnily celou páteř mrazem. Kdybych tak věděl, jak to bude všechno bolet, až člověk vyroste. Chybím si. Chybíš mi. Celé mi to nějak chybí.

Tahle báseň mě přinutila protáhnout se jako kočka.