Jedna z nejlepších básní co jsem za poslední dobu četla. Naprosto vystihuje to všechno, a vlastně nevystihuje vůbec nic. Člověk nemůže jen tak říct, kdo vlastně je. Nejde se popsat. Občas to ani nevíme. A i kdybychom věděli, přesně definovat se to nedá. A tohle je moc pěkně zakomponované do veršů výše. Nemůžu říct, který z těch veršů se mi líbí nejvíc, ani která sloka. Protože tohle nejde rozdělit, a přesto to tvoří dokonalý celek :)