Hodně povedené!

Neděkuj :-), držím ti palce!

puero: Ó děkuji :-)

prostějanek: Děkuji, no on to není úplně tak panelový byt, ale klasickej cihlák :D a to se mi do názvu nelíbilo.

Neubránila jsem se slzám... Ztráta blízkého člověka, je jako ztráta nás samotných. Zanechá v nás ale spoustu krásných vzpomínek, pocitů... nadruhou stranu i miliony otázek začínajících na proč. Víš až se ti jednou něco podaří a budeš š'tastná, buď si jistá, že tvůj tatínek to bude vědět jako první a ten hřejiv pocit, který ucítíš bude jeho pohled, který na tebe teď bude neustále dohlížet.

skvěléééé!!!

taron: Všechno souvisí se vším. Děkuji, zvládnu to sama... už jsem velká holka :)

Díky :)

Aliwien: Jednou a stačilo :))

Téééda :)

taron: Asi by se to hlavně nemělo takhle pitvat.

taron: Není spíš na místě otázka, co bude dělat ona?

LadyLoba: Přesně tak to mělo být pochopeno, asi jsem se špatně vyjádřila. Jsem ráda, že tomu někdo porozumněl :).

Chtěla jsem jen lehčeji znázornit jednu problematiku. Kritika je samozřejmě oprávněná.

Krása...

:)

Mně se to líbí. Právě jsem přijela ze školy a nenašla bych lepších slov :D.

Je to zajímavé, konec možná až moc optimistický a neskutečný. Dojem z tohoto díla kazí chybějící mezery za čárkami a tečkami.

Za popsání pocitů děkuju :), jen upozorňuju, že na každého mohou mít úplně jiné účinky. Někdo prožívá opravdu nehezké stavy, které vedou až ke spáchání sebevraždy. Pokud bys to chtěl vážně zkusit, měl bys mít o tomto tématu více informací...

Moc povedené :-)!