lásky jako počasí
podzimní - nostalgické
jarní - nadějné
letní - žhavé
zimní - dlouhé
a všechny jsou nejkrásnější, když začínají

V životě dávám přednost ladným skokům parkurového koně před divočením na rodeu...
v básních ale naopak... :o)

Na Sibiři je veselo, ale zima ...
k žirafám do Afriky? tam je horko ...
tak zůstaň doma, nostalgiku a čti básně o holkách...

... princ políbil ježibabu a rázem z ní byla krásná dívka...

Poutavě a dramaticky napsané s překvapivou pointou, pokud jsem správně porozuměl.

Děkuji za milá slova v komentářích. A slovosled často užívám "archaický", snad z nostalgie.. :o)

- To jsem já.. říkal jsem, že zavolám
* A voláš jen tak, pro zábavu?
- Zábavu? Ne, řeším hlavolam
* Až vyřešíš tak dej mi zprávu
- Chtěla jsi moudrost, je vyřešen
* Jen trik na lapení žen...
- Na výsledek se nechceš ptát?
* Nějaká hloupost akorát...
- Hloupost? Spíše absurdita,
ars longa, brevis vita...
====
PS. : umění je dlouhé, krátký je život

... v zrcadlovém bludiši se vidíme několikrát, z různých stran, překvapeni, jak nás vlastně vidí okolí... vidíme však i sami sebe, jak se neznáme...

Labuti, připluj....!

třetí oko vyděšeně sleduje neviditelné třetí ruce viditelných narovnavačů paragrafů bez zodpovědnosti

přes kořeny stromů
s vánkem v náručí
snad nezůstanu sám,
tam lásky u náhonu,
kde v času područí
vím, že nespěchám

Tvé Polovoloviny jsou střelou přímo do čela... což teprve až napíšeš nejen polo.... :o))

..až Radost příjde na náštěvu, věř, že za ní se táhne parta veselých kumpánů a některý z nich se zdrží....

..nesahej na tu brzdu! Už je vidět světlo, to na konci tunelu...

..jsem také otec a jistě mi mnoho chybělo k dokonalosti, raději mlčím a přemýšlím sám nad sebou... Úderná báseň...

Je šťastná duše básníkova
(to říci měl bych bez závisti)
co vyvolat dokáže touhy
spatřit jeho ruku, tvář

kéž i mně by dopřál snář
ten sen, či jen přelud pouhý
v kterékoli noci příští...
Co nabízím však - jen slova, slova

...prožil jsem tu četbu, prožil... jen ty věže jsem v prvním pohledu četl jako "silikonové" .... :o)

Štěstí v bílém,
Neštěstí v černém fraku
podaly si ruce za soumraku
a se strojeným klidem
starých funebráků
shazují hvězdy lidem,
hvězdy, co nesou Lásku

bojuj a směj se...
směj se hloupým hvězdám, že nevyšly
směj se jevištní tmě, kterou zažene jasná myšlenka
směj se spolu s dětskými trpalíky
směj se, aby Talent nezaplakal, že jsi jej opustila

... verše psané přiběhem - příběh psaný verši...