na Alegrii nemám alergii....BRAVO!!!

měl bych mlčet, všal přece mi to nedá,
tuším červíka jak jablko hlodá ... :o)

to ptáče zpívá, či šeptá vánek
ten sladký hlas, co ruší ti spánek... :o)

...chtěl bych mít za kamarádku
májového děště kapku...

...potkáš kolotoč a na něm smích.
přidej se....

..docela dobrý konec... té básně taky :o)

vídávám je, často v noci
sotva popadají dech
sportovkyně nebo cvoci,
nápoj v lahvi na zádech
pak sleduji je v šeru parku
kde oddechly si na chvíli,
jak šmírák dívku na jarmarku,
já, měsíček zvlčilý

..v kterém koli městě světa znějí milenecké modlitby...

Zajímavá struktura veršů, dobře zpacovaná,.... forma, kterou vždy ocením...

... skutečně sametový dech, říkají světlušky... :o)

...ještě mně tam chybí údery pěstí, eventuelně kopance, drogová závislost a pokus o sebevraždu aby vznikl úplný obraz demoralizovaného společenství, založeného na odklonu od křesťanských hodnot...

rusovlásku uvázanou na provázku
vedl jsem si na procházku
velká je to moje láska
krev mi bouří, srdce praská..
jak jen získat její lásku
koupi si ji, vyhrát sázku?
snívám často o té lásce
stopy květů na podrážce
z kytice, co nes jsem s láskou..
již naděje mé hvězdy hasnou

..bude ještě mnoho (zatraceně) sladkých výročí,
než příjdou ta ZATRACENĚ hořká... :o)

Nevím, děvče, co ti říct... rád bych věřil, že to co píšeš je skvěle napsané dílo rutinéra, který dokáže s externím prožitkem zachytit pocity smyšlených postav v jakékoli životní situaci s naprostou věrohodností.
Ale co když se mýlím...?

OK... i když sám jsem veršovník, verš-neverš má svoji vemlouvavost a pro mizernou náladu je to to pravé... PRAVÉ

..zůstal mi demižon fantazie...

nejlépe sluší leknín
utopenému štěstí
ukamenované lásce
rozesmáté samaritánce

..i pod křížem stála láska...

vždycky někdo slyší...tak neutíkej...

..už jsem to někde napsal, že láska je stav zblbnutí, při zachování profesních znalostí a dovedností...
Pozor! Je to názor muže po mnoha zkušenostech...