měl jsem kdys za kamarádku
podzimního děště kapku,
upředla mi na kolovrátku
chladnou bílou jinovatku

..co hledám v poezii?
Tebe a melodii...

čekal jsem za dveřmi, čekal
půl roku, možná i víc
zda úsměv tvůj zahlédnu mírný,
úponku bojínku detail
splín co zachyt se o střevíc
při cestě do čistírny
:o)

slyšet dvojhlas jak v srdci zpívá
znát teplo lásky objetí
kde samota jen zimomřívá
dosud krutě vládne ti

znát polibky, znát něžná slova
dvě růže stuhou omotané
jak dávná naděj Fénixova
z popela ať láska vstane

ty víš kdo, ty vodo zpívající,
s krůpějí v dlani se mnou stál
na shodné nálad vrstevnici
a osud za svědka si bral

nevíš proč, vodo zpívající,
byl odvanut jak větrem šál,
v tvém zrcadle zřím řeholnici
kde pramen lásky klokotal

jsou místa, kde se člověk bojí
světlušek a pavouků rej
tě sotva nechá na pokoji,
těm místům se vyhýbej

jsou místa, co tě hladí vůní
bříza kde hledí do oken
vždy s pokorou se zastav u ní
byť kmen je již nachýlen

Láska má mnoho tváří a každá z nich má mnoho způsobů a forem básnického ztvárnění. Zvolila jsi úspornou a působivou.

Přistřihnout ty únikové letky
bez podpatků nazout trepky
"mejkap" na tvář přestat mazat
od pračky, plotny neodvázat....
Máš, miláčku, se mnou kříž,
ale jak jinak si mě udržíš?

hledí holka modrooká
za divokým vodopádem,
pak i šuměním se kochá
pod mohutné řeky splavem,
teď prý jenom u potoka
sedí holka modrooká
:
řekni (a lazy river up)
může za to tlak či chlap?

je krásné moře od obzoru
na dohled když se blíží břeh
kde zanechán bez dozoru
květ, co dosud neuleh
v lože lásky, vášně, sporů,
co moře zná, ne žití běh

Konec relativně dobý.... :o)
Dovedu pochopit. Takto jsem nedávno stál v lékárně za paní, která si vymýšlela a vybírala z různých alternativních léků. Když se konečně zdálo že už zaplatí a odejde, vzpoměla si na opalovací krém a začlo vyprávění kam pojede, kde už byla a tak. Mně a další čekající vysvobodil nějaký mladík, který oslovil neodbytnou zákaznici. Vyjádřil úsečně podivení kam to chce jet a vytasil se s nabídkou výhodné ceny dovolené ve zcela jiné destinaci a přitom mával nějakým katalogem. K oddechu všech paní překvapeně odmítla a odešla. Nevím, zda ten mladík byl skutečně agent cestovky, nebo jen blafoval. Účelu ale bylo dosaženo.

Dík! Ty verše snad sám podzim psal tu
žárliv na přízeň co lid přeje jaru
rozšafně když kráčel po asfaltu,
mozaikou listí bílou přikryl čáru

Prý bolest sílí, ticho léčí....
V ztrnulosti, bez úhybu?
Drahý mobil, který mlčí,
planý slib? To nemá chybu!
Polibek, co sotva dýchá
do rtů bez barvy malin?
Za láskou se nepospíchá
zatoulanou do rozvalin ...

..nebojím se,
nebojím se říct: Jsi snílek!
:o)

připích jsem se do atlasu
do atlasu divných snů
jen čtvrtkou jsem se připích těla,
zbytek sbalen v kanafasu
pro zpestření lepších dnů,
to pýcha kdyby zavrněla

na podivné pluješ lodi
kde zlo zase jen zlo plodí,
kde láska rozpadá se v prach
a lež přichází po špičkách

tam vládu pevně chopil jed
neřest když si k tanci ved,
kam ve stínu divé ženy
ztrácí se muž zubožený?

Děkuji všem, kteří jste přečetli a prožili to setkání se mnou.
LUKI, akceptoval jsem tvůj názor.

rybník či jezero, nemá to chybu
když vzhůru nohama chytíš si rybu

...děkuji, jsi první, kdo odhalil trapný překlep :o)

dej lásku, něhu, peněz žok
v ochranné bal je sítě
přemnohý musí přejít rok
pak, možná, pochopí tě