hledej krásu v spektru duhy
v chladných proudech mezi pstruhy,
v každé hledej maličkosti
a v kráse jen své najdi štěstí

..být andělem, té prosbě neodolám...

..umím napodobit různá zvířata, zejména domácí, kvákat ale neumím...
a jak rád bych potěšil ozvěnou... :-(

ve znamení raka vyznavač jsem vod
v horoskopu sklony k veršům mám
až nyní ta situace přichází mi vhod
tak opěvuji, díky vzpomínkám,
tvář přírody,vodu, louky, lesy,
mech a strmost skalních stěn
ozvěnu, když závoj oblékne si
co lásce zachytla se za kořen,
jen netuším, proč se voda zdráhá
zlatou ze dna vynést minci
vzít směr, kde nachází se váha
s krajkou na rozepnutém límci

jeden účet ti připadal vysoký,
další nečitelný,
jiný ji ztratila...
tak vznikají dluhy,
které se nesplatí za celý život...

..bludička, pavouk, vrabčák...
o co by přišli, kdyby sis nezapálila cigaretu..:o))

Adam přijal situaci klidně
jen Pánbůh si klepal na čelo
že volnost v lásce nezakázal lidem
A v ráji tenkrát pršelo...

kdo zatouží po harmonii
duše, těla, srdce, slov
kdo odříká se hněvu, pýchy,
a zlý sykot nezná zmijí,
kdo k písni tvé dá dprovod,
slib včas odpustí si lichý,
než lhát radš by zkaměněl
či v bezednou se vrhnul tůň
ten snad by milovat tě směl,
je rytíř, byť mu chybí kůň

na korálky zas pohlédnu,
to láska až jednou zvadla,
se vzpomínkou na ženu,
ruku co na nit je kladla
i na šátek vzpomenu v dlani
co mával mi, mával již z dálky
na tebe, milá, vzpomenu
den když hlavu svou sklání,
při pohledu na korálky

trpělivost, výčitky, řek bych
i při kvetoucí lásce zazní
bez stínů city jsou spíš přepych,
výstřelů pár přežít slepých
lépe nežli partes prázdný

o lásce se lehce píše
lehce rozzářit lze zrak,
však beze slov a celkem tiše
prožitků se hlásí mrak
i romantik co zmoudřel věkem
a nesmělost kams na trh nese
rád otočí se za poupětem
však dlaní, dlaní nedotkne se

tichý krok za zpěvu ptáčků
nechci přilákat kukačku,
milá nota, tlapka malá,
mně kukačka už odkukala

kam odlétnou sny, vrátí se znova
lehké pápěří i s váhou od olova
kam odlétnou sny, někam pod oblohu..?
jen oblouk slov, jen ten ti dát mohu

moře jsou vzpomínky
těch vln skály na úpatí
písku, který jitro zlatí
moře jsou suvenýrů kamínky
(před odjezdem)

píseň a život, to jsou dvě věci jiné
kde láska bezbolestné hraje rytmy
život tísnivé spíš nabídne přítmí
melodie s realitou se mine
život a píseň to jsou dvě věci různé
úsměv ze zvučných znívá strun
však šťastný pták, co vzlétne do korun
z té výše zří, jak úsměv tuhne

závist budí tyto verše,
byť smířlivou mám letoru
ponechám je bez rešerše,
však naplnit lze amforu
tou vstřícností jak z nich vane
a jemně znachovělá tvář
vyhlásí tiše právo stanné
básnikovi, co bývá lhář

...klišé?
Spíše myšlenkové negližé.. :o)

ač nehrám si na superdraka
vábivá by mně bodla straka
:o))

V postýlce s paprsky, pod hlavou mráček
barevné sny, obuté do houpaček
vzpomínky vánkem načechrané,
nach dechu červánku z nich tane

To příběhy jsou vášně co ranit zná,
již marnost noci stíní větrná
a pozdrav Luny? Ta pohladí i za dne
kouzlem stříbrným, co bývá tak zrádné

jen těžko mohu sklidit chválu,
o čarodějnic píši bálu
z prostor plných temných škvír
kde pavouk je či netopýr,
přesto dík za slova, rým
byť s úsměvem zatuhlým