Tuhle básničku jsem nějak neuměla pojmenovat:)

Jací jsou muži v padesáti? Věnováno všem mužům, v jejichž duších jsem kdy pátrala.

Nediv se, že jsi to právě ty, a řekni něco...

24.1. **

Fantazie je krásná věc! Když už mám dost nanicovaté zimy, klidně se vrátím doprostřed žhavého léta... Osvěžující déšť zahladil zemi rány, mé srdce otvírá tajemnou branku svou, a touha po rtech Tvých zas, Lásko má, mne mámí, chci opět sevřít Tě v toužící náruč mou!

nechci prosit.ale prosim..prosiim..prosim!

pro Tebe ... víš, kdysi dávno mi kdosi řekl, ať si najdu soucitného ...

ona ví

věnováno ... ani nevím komu. Trochu jednomu klukovi z kavárny, trochu Andělovi... trochu kytaristovi. prostě věnovaná. a je to úplná fikce.

Pro tebe, ty milovaný zrádče..:)

Tohle je můj víc jak čtvrt století starý hříšek! Jsem zvědav, co vy na to!

To, co mám rád, není na prodej za žádnou cenu!

Často se brouzdám stránkami svých oblíbených autorek a když tak dobiju své baterky, vzniká pak spontánně některá z mých básní... K téhle mne inspirovala má milá kamarádka z kraje krutého severního větru, Rhiana, které tímto děkuji a srdečně ji zdravím!

Skvělá autorka z literu a i jinak bezva človíček, mne svou nádhernou básničkou " Do pohádky" inspirovala k tomuhle bláznivému úletu...

...