ale není... a za to dík... netvrdím, že je to zlatý hřeb večera... :)... ale je věnovaná...

tolik...

Vyznání!Obrácený!Kéž bych ho opravdu odehnala a on by opravdu plakal...Přeskakuju,je to divný...třeba pochopíte :-)

Nevzdám se tě.. nevzdám dokud tě budu potkávat

někdy neprobíhá láska tak jak bychom chtěli

Popustím uzdu fantazii, ač trochu pravdy v tom je snad, že i pro obdiv Tvůj rád žiji a zkouším tu své verše psát! Někdy chtěl bych mít to, co nemám, co nesmím, nemohu si brát! Patří ty verše více ženám či jedné? Kdo ví? Možná, snad... /Pevně doufám, že už jsem to sem nedal pod jiným názvem.Ale na literu to mám až od ledna, tak snad ne.../

Člověk tak rád někdy se zasní, do nocí zní verš dávných básní... Jistě ti starší poznávají slůvka něžné písně, která sice byla o mamince, ale umožňují člověku snít i o věcech zcela jiných. Já se také zasnil nad jednou básní / od čertíčka/ a výsledek posuďte sami...

když ony si ty duše samou blažeností nedají říct...chjo...to aby se jeden zbláznil:-D...ale prostě za to asi nemůžou, když opět uvěří lásce...hlavně aby je zas nevyhnali pěkně dolů na Zem;)

opojnost lásky

číst ve tvých očích dojetí

Tyhle verše mi tak náhle vykvetly pod rukama , když jsem četl trochu smutnou báseň od Pavlis nazvanou "Všem"...Snad troška jejich květinové vůně doletí až k vám a zprostředkuje vašim duším onu nevýslovnou něhu, která mne zalila při čtení onoho veršovaného skvostu i můj pokus o lehce humorný přístup!

* I *

....jak to cítím

opět jeden sladký kousek...

Přečtení jistého dílka probudilo ve mně snílka, koment na Míru jsem šil, teď na dílko povýšil! ;o)))

Bojí se, že přejdeš kolem, ani si nevšimneš, že tady je a čeká, květina křehká co nechce slyšet ne ...

...už zase jedna rádobyalegorie...

jen pro dva