krátce...na víc dnes nemám...

Z dojmů návštěvy města básníků

jeden z tišších večerů...

potřebovala bych ji

-

...právě těm smutným očím, který se na mě pořád dívají...ze zrcadla... http://www.youtube.com/watch?v=p62rfWxs6a8

Spočítej svý hříchy...

...

psána v rozmezí od jedenácti do jedné v noci:)...před koncem školního roku, kdy jsem se topila v učení...takže vzpomínka na školu...

Konečně být chvilku dítě...zas vzdálená realitě.

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Poslední pro něj... Já jdu dál!

...............

z letošního psaní, 30.11

......jaká vlastně ? Určitě jiná .....

Pokusil jsem se o romantickou báseň.

Veselá báseň o zvoníkovi,elektrikáři,ale hlavně o velikém kamarádství.A taky trochu o drátech měděných.

Omlouvám se, že jsem vám štafetu tak pozdržel.