|
Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)
|
|
Jsme relativně šťastní... Snažíme se... Díky za rybky... Za Tresky obzvlášť..
|
|
- Slečno, a vy se opravdu domníváte, že vaše poezie dokáže někomu něco dát?
- Zajisté.
- A stále si myslíte, že vaše díla dávají smysl?
- Ovšemže.
- Slečno, vy jste ale nanynka, viďte.
|
|
slané, sladké, kyselé...
potřeba se vypsat... A moc to pomohlo. Je mi teď nějak líp..lehčejc.
|
|
nesmíš
|
|
Anglický sonet.
|
|
... ze života ... nikolivěk mého ... pokud se v tom někdo pozná jde o podobnost čistě náhodnou ...
|
|
zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...
|
|
... myšlenky spojený jedna do druhý ...
|
|
Sama nevím, co si o tom mám myslet. Kýžený rytmus na úkor obsahu a srozumitelnosti:-)
|
|
Ze sbírky: "In Vino Veritas"
|
|
nemáte doma něco podobného?
|
|
Napsáno v trolejbuse při útěku z domova.
Pěkná slečna mi trošku koukala přez rameno, ale nějak jsem něměl náladu se s ní seznámit.
Jasný důkaz mé rozervané a smutné situace..
|
|
Obejmi mě, prosím!
|
|
Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...
|
|
modrotisk
|
|
... v každým případě je dobrý aspoň se o něco pokusit, .... vždyť i Lumíci demonstrují svým pochodem smrti odhodlání k životu ... - a vo tom to je ...
|
|
Takový malý výkřik, co mně napadl... Zítra možná napíšu pokračování
|