Po dlhšej dobe som zo svojím dielom spokojný. Dal som si s ním načas. Neviem koľko ľudí ho pochopí, lebo je na moje pomery dosť zakódované.

Vyblejvací sračka podle všech dostupných definic.

Tiše estetická, tiše tonoucí, tiše nostalgická, hlasitě horoucí... Toť báseň o meruňkách.

...

Nádražní prokletí rádoby básníků

Včera jsem tu slavil 10 let na scéně, nikdo mi nepopřál. Byly to dobré časy, každopádně má kariéra se zde uchyluje ke konci, nemá to smysl, žádnej vydavatel mě neoslovil, tady máte jednu klasičtější, kterou jsem teď napsal ve vlaku. Plácejte se vzájemně po zádech. Chtěl jsem tu alespoň trošku udržovat underground, psal jsem sračky, když jsem byl na plech a naopak, ódy z hor. Atd. Ale to je vlastně jedno, co je komu po mně, je nás už sedm miliard.

Každý má své limity, každý má své hranice. Každý byl jednou na hraně...