Malý pokus napsat báseň z pohledu mladé, po lásce toužící dívky, která se nebojí jít do rizika. Vždyť žijeme jen jednou!

Láska je naše slunko zlaté, které nám září na cestu a v Tobě, děvče boubelaté, snad nalézám svou nevěstu...

Vzpomínky na Lásku jsou vždycky krásné, třebaže občas i smutné, když květ touhy jen tak planě vykvetl a člověk nikdy nepoznal sladkost jeho šťavnatých plodů...

Podivné jsou cesty inspirace! Louskám si tu úvodní díl "Písně ohně a ledu" (Hru o trůny) a tu mi má Músa náhle přihrála tenhle text, který se snad dá i zpívat...

Kdepak je to jaro?

Tohle si chystám do poetického workshopu na saspi, jehož inspirátorkou byla endless! Vlastně jsem to původně už měl jako komentář u jiného dílka, tedy dva komenty, co jsem upravil a spojil v jeden...Šat ušitý ze štičích šupin a tři tečky mají být dle zadání součástí soutěžního dílka! Tak to vymyslela právě endless, stejně jako tady v poslední soutěži jiná autorka... Nechal jsem se tam inspirovat amazonit i několika dalšími...Amazonit je vlastně můj horký favorit na vítězství, já se zúčastňuji spíše pro legraci a abych netrhal partu...;o) Je to jako ta klavírní klání na hudebních večírcích o nichž jsem četl v knize o Bethovenovi! Byl dán základní hudební motiv a Mistři jej sami rozvíjeli... Takže se zkuste vžít do duše zamilovaného vodníka...

Volná forma. Daktyl.

Já po servrech jsem bloumal, v duši své smutek měl, rozličná dílka zkoumal, co dělat nevěděl... Až náhle, jak blesk z nebe, Tvou báseň četl jsem, a vzpomněl jsem na Tebe, pár veršů napsal jsem...

jako ve snu

Rondel.

Jsi svět! Jenom se... netočíš

Lidské touhy jsou různé, ale vždycky krásné!

(všem mým spřízněným duším)

Motto: Láska je větší než příval slov! O lásce se nediskutuje, láska je!

To, co mám rád, není na prodej za žádnou cenu!

Sním a vím že bolí to i hřeje