|
o lidech, co se nikdy nemůžou ztratit
|
|
To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.
|
|
tato básen má mít parodující podtext..
|
|
... tahle už je taky docela odleželá ...
|
|
30.5.2008 ... zase po delší době jsem něco vyplodil ...
|
|
plíhalovka
|
|
Kdysi jsem se takhle cítila. Teď se to zlepšilo :-)
|
|
Vím že za tohle dílo budu kritizován je to jen můj názor ...
|
|
Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...
|
|
Nebudu čekat až uzraje, na první dobrou, hned, protože...prostě bo...5,4,3,2,1...
|
|
nevyplněno
|
|
mám absťák a ždímu ze sebe poezii o naprosto neinspirativných věcech. (taky by to mohlo být o pocitu, kdy člověk pije čaj ve svém soukromém koutku a všechno kolem je daleko. a pak vstane, číšník odnese konvičku a čas se rozběhne.) velmi antiklimatická báseň. (ha!)
|
|
Je léto 2012 večer a na přístav jde tma
|
|
den po kolaudaci a týden před výplatou
|
|
ve skutečnosti punk-rocková písnička s promilí v krvi
|
|
Snad zas jednou budu tančit naplno
|
|
Dnes jsem byl na cestě domů přítomen okamžiku, kdy se čas dělí do dvou nohavic alternativních dimenzí.
Jsem rád, že vám můžu vyprávět o té druhé.
|