|
Pro mojí lásku kterou miluji a položím pro ní třeba život....
|
|
...
|
|
Zděděná báseň. Autorka Šárka Hurtová.
|
|
Sonet shakespearovského typu. 4,4,4,2. Vzestupné verše, 10-14 slabik (blankvers). Polysyndeton.
|
|
nepíšu, neb nemám čas, však básník ve mne neumřel...
|
|
Tři různé večer spojené do jednoho ideálního.
|
|
Našli jsme se...
|
|
Jsou lásky nesmyslné, bez budoucnosti, mnohdy zakázané...takové já nehledám, protože podle mne všechny jednou zhořknou...
|
|
nebo z něho?
|
|
je "vysněné reálno" reálnem? Není...proto tato blbá báseň...už teď mám na ni zlost. Povšimněme si však ( exkurse, nebo sebepozorování?), že na báseň..ne sama na sebe...což je podezřelé :))))
|
|
Pro další pitomou holku.
|
|
Interpunkci zanedbávám z principu a báseň publikuju z mobilu
|
|
inspiroval jsem se jednou úžasnou dámou a románem z Francie.
|
|
Láska je naše slunko zlaté,
které nám září na cestu
a v Tobě, děvče boubelaté,
snad nalézám svou nevěstu...
|