|
čas na skutky vypršel, je jen „pár “ zažloutlejch vzpomínek
|
|
Zas trochu naivní. Podle jedné z nejoptimističtějších písniček, co znám. Promiňte :-)
|
|
Když tak procházím sešity se svou ranou tvorbou, tak s nimi nacházím i některé vzpomínky. Třeba tuhle jsem napsal tenkrát, co mě pochválil Michal Horáček (řekl, že jsem šikovný). Za co že mne pochválil? Za to, že jsem jako pomocný stavební dělník bleskurychle přestříhal plot, který odděloval jeho pozemek od sousedního, jenž údajně značně předražený přikoupil. Podíval jsem se mu do tváře a viděl, že štěstí je krásná věc. I to co se dá za prachy koupit. Ale Bludný Holanďan s tím nemá nic společného, pouze to, že vznikl ve stejný čas, v roce 1991.
Je to takový monolog životem znechuceného herce.
|
|
Je zvláštní, jak i po odstřihnutí vazeb se snaží loutkář loutkou stále hýbat. To už se ovšem téhle básně netýká. (Je to svým způsobem takový experiment i v rámci grafické úpravy, kterou jsem nikdy předtím příliš nerozvíjel.)
|
|
Zavřeli mi Valhalu, já dostanu se tam !
|
|
Nebude se snad opakovat historie?
|
|
I tak to mohlo vypadat na začátku a v první polovině 20. Století. Člověk by se tomu až divil
|
|
Řekněme, že to je takové menši zamyšlení nad lidmi bez citů
|
|
Nemám ráda drogy, alkohol, cigarety, ale to neznamená, že se neumím bavit. Nemám ráda falešné lidi a o to víc mám nepřátel, protože nemám problém říct člověku do očí, co si o něm myslím. Lepší to asi není, ale férovější určitě.
|
|
nojo, no :-)
|
|
Brno, hlavní nádraží, vystupujte vpravo ve směru jízdy a dívejte se kam šlapete.
|
|
Pohled mužů.
|