tak trochu sen, tak trochu realita...tak trochu výkřik...tak trochu prostě já!

zaklepe a vstoupí...

otevírání nových ran nebo vyjasnění minulosti? (Omlouvám se za zpoždění, ale užívala jsem si prázdniny na chatě, kde není internet)

Toto je první díl... Doufám, že se vám to bude líbit...

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

Pro tebe cokoliv!

c- d-e-f-g-a-h-c a pochopení, že ...

emolovestory, říkám narovinu.

Vím, že asi se vám první díl asi zdál být moc naivní.. Musím ale říct, že to byl můj záměr..

Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.

... tam, kde je jen sníh, on, a jeho fantazie.

Přátelství, plány na pomoc Africe a láska.

Nejen zádušní mše za minulé dny...snad mezi řádky a snad i určitě sladká píseň pro ty nastávajicí a budoucí:o) ... Věnováno( :-*) vám !! Nepotřebuju múzu, dokud dýchám ...

O nevšedním setkání dvou lidí, o čem všem může někdo snít... Pokračování bude zítra;-)

a bije nám do očí.. My ho stejně ale nevidíme...

Ach to rozhodování, má udělat spontánní věc nebo poslouchat rozum?

moje 1. povídka, pls o komentáře.

O tom, jak až náhlé vytržení ze stereotypu pomohlo vztahu dvou lidí, žijících jen svými zájmy.

pokračování předešlého dílu...snad se bude líbit.