Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

asi předevčírem o půlnoci to na mě nějak všechno padlo...:-)

"pidiaturka" nad ránem ... jen tak...

Věnováno kamarádovi, který si v životě prožil "své"....

tam někde uvnitř člověka - ten pocit nemám rád

ranní pidibásnička ....úleva.....náhle je prostě tady!

Pro každého, kdo se zrovna na někoho zlobí.....

...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)

trošku starší, ale ne zase moc. Každý máme nějaké své spáleniště.

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

inspirací byl klavírní koncert a pár vzpomínek na mé hudební období...

?!?

Nedalo mi to. Nešlo mi o báseň, ale o myšlenku.

taková trošku... jednodušší...myslím.

Neznám krásnější souznění, než-li to, co hudbou zní......

Když vzpomínky mám, nejsem nikdy sám! Jen si vybírám, na co vzpomínám!