pocitovka

No....moc jsem to asi nevyved, nešlo mi dnes ráno nic legračního ...je to narychlo... tak prosím nekamenovat, polepším se:-)

Neděle, těsně před rozedněním, zima, ticho... a osamělej muzikant, kterej přišel o nástroj...

Hrozně jednoduchá, navzdor svým předsevzetím jsem ji teď napsala a hned ji sem hodila. Napadla mě v souvislosti s jedním komentářem.

je to už z dříve...jen jsem to po roce trochu "přehodnotil":-)

Jen potřeba dostat ze sebe myšlenky na otázku položenou drahým člověkem. Forma mě nezajímá, pravidla mi jsou fuk...jen jsem potřebovala vyplavit myšlenky....

Kdyby tu byl smajlík úšklebku. Už je tu...

Nedalo mi to, pro DP a pro ostatní. A hlavně pro ty, místo nichž teď svítí ta světýlka při silnicích. Za chvíli sedám do auta, pojedu kolem nich a budu na ně myslet, jsem v tomhle strašná.

Vrací se to..

zavřete oči a uvidíte... jen ne Soču

Věřím v něj.

Diskuze o přirozeném a nadpřirozeném mě inspirovala. Kajícně přiznávám začátek dle Reyneka a konec dle Dyka.

pocitová.

..týká se hádek, které člověk přechází..buď bos, tedy skromně, s argumenty taktnimi, věcnými..boty jsou pak vylitá srdce z nejhlubších obav a bolestí...tato báseň se mě teď netýká - ovšem týkala..jsem ráda, že stejně jak jsem tou cestou bolestí musela jít, přišel a trny vytahal..

Tak trochu o politice.