Inspirováno čímsi, co jsem četl...

a touha znovu Být...

Kdysi jsem se takhle cítila. Teď se to zlepšilo :-)

V úterý trochu vesele. Vesele?

aneb jak si vydělat rychle a dobře - bohužel jen fantazie, nenašla jsem ten správný podnik ;-)

Fortuna rozmarná je paní, trnitou stezkou vede nás, kdo uvěří v ni bez váhání, jen ten ví, kterak voní čas...

snad přijdou lepší rána ...

Tenhle sex z doslechu jsem znal, nyní též se mu oddával, snad dík dietě z krabičky zas rozloučím se s kilíčky...

Tak nějak to bylo...

Nóna na slova: slečna nos housle sukně minuta.

Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu! I když depka tvrdě mučí moji duši bolavou, nepadnu jí do područí, mám dost tvrdou hlavu svou! A ač z očí slzy kanou, rty zpívají nový hit: Sny mé krásné, nashledanou! Sejdem se, až bude líp!

lehká úvahu o běhu života

jen trochu jinak

Villonská balada na slova: Hlas, sklenka, stůl, prdel, štěstí.

Epitaf v předrážkové trochejské stopě.

Jednou večer ... ty víš ...

to do lásky nepatří... zase jedna vzpomínková... :-)