|
Psáno pro pana DP.
|
|
Dé javú v každodennosti je někdy neopakovatelné právě silným pocitem tajemné blízkosti v vnímání krás všednosti, jenž nevyprchávají.
|
|
možná by to tak mohlo být, nebo ne? :-)
|
|
O přetvářce a ztracených snech. Růžový kvítek plující v oceánu by měl symbolizovat slzy a smutek, co nikoho nezajímají, ale jsou tu s námi pořád. Prosím o názory
|
|
neberte to příliš vážně, jsem se nudila :)
|
|
Sonet
|
|
Svět je jako papír, a je jen na vás, koho necháte kreslit. :)
|
|
...
|
|
anotace zde není potřebná.
|
|
Co bylo, už není...
|
|
hádejte, kdo mě zase inspiroval :-)
|
|
Takový můj pocit, že už Vánoce nejsou co bývaly...
|
|
Už čtyři roky jezdím vlakem tam a zpět.
|
|
... Co dodat.
|
|
Život to je ironie
To nejtěžší břemeno
|
|
ne nemá se to rýmovat, píši co a jak cítím.
|