No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

Spíš než báseň je to aktualitka ze života, třeba vás taky pobaví.

Třeba se v ní pár lidí najde :)

Zase asi trochu netypická...

jsme nuly, totální nuly a nulama už zůstanem

(inspirováno Smíchovským nádražím...)

...někdy sem vložím možná i zhudebněnou verzi...

Zase jedna v přesně mým stylu...už jsem jaksi zatvrdla v jednom místě a nejde z toho napravo ani nalevo...(ale oni to nevědí) původně k tomu měl být i hudební blábol hraný mnou na kytaru,ale nevím jak to sem vložit,dobře tak :-)

text reggae pro vznikající (mou) skupinu Vykradená Zuzka. Kroužek nemám ani v nose ani v uchu.

Díky Cvokhauz za to, že mě znovu nakopla do psaní.

Jedna taková hravá..

Písňový text. Audio na SoundCloud.com/tomcortes.

Duše je jako mlha, jen na rozdíl od ní se musíme na tomto světě nějak "vytvarovat".

je jednodušší žít v tom svém světě a nebo na jeho protipólu?...Já to vím...