|
Trocha sentimentu:).
 07.03.2010 1 1775(13) 0 |
Ve vínu zrozena,
a pak zapomenuta,
postava bez jména,
pocitů netknuta.
Jak divadelní loutka,
co nemá zastání,
jsem já stejně jako ona,
tak trochu sentimentální.
Pro polibek od slunce,
procestuje světa kraj,
špinavé tváře, krvavé ruce,
stejně nenajde svůj ráj.
Jak navěky věrná labuť,
které se znelíbilo létání,
jsem já stejně jako ona,
tak trochu sentimentální.
Letním vánkem přivátá,
ztracená v ročním období,
proužkovaně flekatá,
střechy domů dozdobí.
Jak padající bíla vločka,
co vyhýbá se roztání,
jsem já stejně jako ona,
hodně sentimentální.
a pak zapomenuta,
postava bez jména,
pocitů netknuta.
Jak divadelní loutka,
co nemá zastání,
jsem já stejně jako ona,
tak trochu sentimentální.
Pro polibek od slunce,
procestuje světa kraj,
špinavé tváře, krvavé ruce,
stejně nenajde svůj ráj.
Jak navěky věrná labuť,
které se znelíbilo létání,
jsem já stejně jako ona,
tak trochu sentimentální.
Letním vánkem přivátá,
ztracená v ročním období,
proužkovaně flekatá,
střechy domů dozdobí.
Jak padající bíla vločka,
co vyhýbá se roztání,
jsem já stejně jako ona,
hodně sentimentální.
07.03.2010 - 20:18Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sentimentální : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sedmnáct mi nebude navěky
Předchozí dílo autora : Facebook, nápad za miliardy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Žhnoucí krysa [18], BadAngel16 [15], Z.Biskup [10], endavid [4], Mikin [4], Neočko [3], trivius [3], Jozef Brezovský [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
