 08.01.2010 6 1450(22) 0 |
Proč by to musel být zrovna náš svět,
co věří polibku na líce ?
Ty chtěl bys na duze přes okraj přeletět
a zmizet za prvním měsícem.
___
Svítání tmu proměňuje v svět
i když se nepřestaneš opíjet.
Tak věnuj mi úsměv poslední
než se úplně rozední...
co věří polibku na líce ?
Ty chtěl bys na duze přes okraj přeletět
a zmizet za prvním měsícem.
___
Svítání tmu proměňuje v svět
i když se nepřestaneš opíjet.
Tak věnuj mi úsměv poslední
než se úplně rozední...
09.01.2010 - 19:56Začarovaná duho s vlasy až po pás, tvoje básničky rostou do krásy jako tvá nevinná dívčí postava. Šťastné hodiny biologie o kterých maluješ pastelkou něžnou fantazii na papír. Víc toužíš po úsměvu než po nechtěném dotyku, v obavách z polibku rudneš jak vlčí mák. Kam ptám se, kam letí tvá barevná mysl při psaní, čí jsou ty úsměvy v duze, a až se rozední, co bude pak?
08.01.2010 - 18:16ajo, dobrý, :) opraveno. Děkuju za chválu na obrázek ale je to jen taková rychlá ilustrace tvořená o hodině biologie...
08.01.2010 - 18:09moc líbí, hlavně první část a taky moc kresba:-) jenom tam máš překlep ve slově nepřestaneš, ale to dojem až tak moc nekazí;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na duze : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V dešti
Předchozí dílo autora : Příšery v šeru
