Tichý pláč

Kalním ránem slyšet jen tichý pláč
Kapky deště dopadají na dlažbu
Měsíc přikryl černý mrak
vítr šumí ve větvích
slyšet listů smích, kapek pláč
den se probouzí tiše prší

O lásca píšou se romány a o něžnostech básně
když dva milují se je jim krásně
malíř obrazem své touhy všem ukáže
sochař do kamena, dřeva nebo kovu cit svůj ukryje
chlapec děvčeti nesměle řekne, že ji ještě miluje

Láska chemie něžný cit, nenávist to vše láska je
daleká cesta, dlouhé loučení, něžné doteky
hlazení něžná slova, drobné lži, velké tajemství
to vše je láska a možná něco víc
to vím já i ty láska může být i krutá a někdy i bolí

Vzduchem letí lístek vítr utrhl ho ze szromu
lístek malí podzim ho svými barvami vymaloval
déšť jemně skropil, vítr utrhl a teď ho povětřím nosí
lístek letí pomalu se vznáší, plave vzduchem
pomalu klesá jemně dosedá do tráví vítr nad nim ztratil vládu