Konstruktér se zalepuje

V zahradách, sadech,
i při starých zdech,
ježci lámou větvičky,
slimák to odnes

Odrůstající oko osvicuje zvlhlé střešní tašky,
pod nimi pokusy, života frašky,
spí, vaří, souloží,
na tektonickém podloží

Souhvězdí nezbrzdí

Okamžik pouhý,
potřeby, touhy

Snažení v kulturní krajině

Okamžik skvělý,
to co jsme chtěli

Pomine dalšími pocity

Půlnoc je jistota,
jako každá jiná vteřina,
peřina do které ještě nesmím,
nejsem schopen ji zaznamenat,
uběhla další,
srát na čas,
a byla delší,
jen pro nás

Záchod je jistota,
jako každý člen či rodina,
ráno se tam sejdem, zase,
na děravém plastovém sedátku,
sami sebou,
v kukátku

Co dnes?

Neznám ho…
čas, náš nejvěrnější nepřítel,
může být někdy i přítel?
poznávám sebe,
tik, ťak, tik, ťak

ubíhá mi to,
snad to stihnu,
jen se tak mihnu,
chtěl bych se nudit