Elizabeth.Sky

Jsi silnější než já, tak se mně dotkni,
dekadentní básnířko s chytlavou kytarou,
čardášová tanečnice na rohu ulice,
kojící špinavé novorozeně,
kastaněty, sukně vlaje v rytmu boků, vlasů, prsů,
já piju vodu z kaluže, chutná po zradě, vrků, vrků
tak šíleně rychle si mě obtáčíš,
když mrkneš, pak mě obtančíš

dík, že jsi přišla ukončit mou soukromou válku,
vzdálená osobní bohyně, chci tě vidět

Občas si totiž připadám jak jednoslovná věta,
tak zvláštní opuštěná pavučina na sklonku léta,
už se na nechytám ani na kapky rosy, prchavé diamanty,
opadaná kůže co ztratila záruku, starý plasty na trabanty

tak zhasni světlo černovlásko,
máš tak plný rty bez umělých sladidel,
zelené oči ve tvaru kočky,
uvnitř jsi stejná, to děsí a vzrušuje zároveň,
jak tóny kláves lorda Manzareka,
jestli jsi to ty,
z mýho času, prostoru, planety,
musíme překonat hory,
opustit tvory,
přeřezat mříže,
podkopat strážní věže,
takovou svobodnou jsem vždycky chtěl,
a tys mi je zakazovala,
já nejsem věc na okrasu, chlubení,
pro tvůj dobrej pocit,
ty myšlenky se snažím zaplašit,
nechci ti ublížit, ale mám nechat ubližovat sám sobě?