 30.05.2009 2 1216(14) 0 |
Život je někdy jako mrak
připadáš si jako vrak.
Jindy je jako slunce
procházíš jím tak hladce,
pak přijde období kyselosti
namíchané do sladkosti.
Hořkost většinou převažuje
sladkost ji svou výmečností vyvažuje.
Proto je třeba radost vyhledávat
a pořádně ji prožívat.
(Život je jako bonboniéra,nikdy nevíš co ochutnáš.)
připadáš si jako vrak.
Jindy je jako slunce
procházíš jím tak hladce,
pak přijde období kyselosti
namíchané do sladkosti.
Hořkost většinou převažuje
sladkost ji svou výmečností vyvažuje.
Proto je třeba radost vyhledávat
a pořádně ji prožívat.
(Život je jako bonboniéra,nikdy nevíš co ochutnáš.)
31.05.2009 - 22:42LUKiO - mluvíš mi z duše, sama bych to líp neřekla.. stačilo mi prolétnout poslední slova řádků.... ach ach, bída :(
30.05.2009 - 18:30Pointu to má, ale to zpracování, to je bída...každý musí nějak začít, takže to svým způsobem chápu...nicméně ohrané rýmy, které v jednom případě ani nejsou rýmy, opakující se slova, gramatické chyby...takhle se nemůžeš divit, že dostaneš nízké hodnocení...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Statistika života : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : život je náhoda
Předchozí dílo autora : Setkání
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 3+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
