|
...
 07.01.2009 1 837(10) 0 |
I když se tobě zdá
má duše hříšná,
nejsem ta, co hned rozdává,
jsem trochu pyšná :)))
Mé sny a touhy daleko mají k realitě,
schovám je do rýmů a nerozhazuji sítě.
V jedné jsem chycená, nechci z ní ven,
zatím jen vyčkávám a sním krásný sen.
má duše hříšná,
nejsem ta, co hned rozdává,
jsem trochu pyšná :)))
Mé sny a touhy daleko mají k realitě,
schovám je do rýmů a nerozhazuji sítě.
V jedné jsem chycená, nechci z ní ven,
zatím jen vyčkávám a sním krásný sen.
11.02.2009 - 19:26Ta první sloka je výmluvná a celkově je to pěkně roztomilý...mávám vzdušným zámkům na pozdrav...:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jen zdání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Klíč
Předchozí dílo autora : říkáš mi
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
kmotrov» narozeniny
princeznacarodejkaZ [14], black.heart [14], Adrianne Nesser [14], Werushe [14], Delivery [14], Me and you and all the others [14], Tamir [14], lilie [11]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
