|
Čas letí
Jedna z roku 2011
 26.11.2022 2 510(9) 0 |
Krásný večer
housle hrají,
pohled tvůj však nepoutají.
Večer krásný,klavír brnká
v keři vysý seschlá trnka,
podél lesa kráčí srnka.
Pohled láká hvězdné nebe
do prstů to ale zebe.
Housle hrají tóny teskné
v očích se ti slza leskne.
Housle hrají smyčec běží
u krbu kotě leží,
tóny se jak v kůži vpíjí
úžas smutek nepřebíjí.
Hvězdy? Housle?
Uhranuly, jak by v sochu vytesaly,
jen ta slza dává znáti
že v tom těle srdce mlátí.
Krásný večer srdce bije
to je konec poezie.
housle hrají,
pohled tvůj však nepoutají.
Večer krásný,klavír brnká
v keři vysý seschlá trnka,
podél lesa kráčí srnka.
Pohled láká hvězdné nebe
do prstů to ale zebe.
Housle hrají tóny teskné
v očích se ti slza leskne.
Housle hrají smyčec běží
u krbu kotě leží,
tóny se jak v kůži vpíjí
úžas smutek nepřebíjí.
Hvězdy? Housle?
Uhranuly, jak by v sochu vytesaly,
jen ta slza dává znáti
že v tom těle srdce mlátí.
Krásný večer srdce bije
to je konec poezie.
27.11.2022 - 10:32
U krbu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Polibek
Předchozí dílo autora : Noc
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Emika Itosho» narozeniny
Chechtalka [18], MrsPapi [13], Nasko [10], le-tulle [8], RathuVSoak [5]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
