|
pocitová, pořád mě inspiruje(š) ;-P
|
Pozoruji se
vykvetl ve mně
rozkošný chuchvalec
paradoxů
lpění
chvění
svoboda
vzpomínky
(v očích plamínky ;-) )
míchá se mi samota
versus hledání kopilota
něco ve mně pořád
hledá pevnou půdu
(ani černá, ani bíla nebo třeba červená)
když to zpozoruji
s kouzelným koberečkem
je čas udělat „škub!“
a vzápětí pod nohama luft
domeček z karet
iluzím mávám
chechtám se
srdečně
kdo to vlastně ve mě bublá?
a kdo je ten, co pozoruje?
vykvetl ve mně
rozkošný chuchvalec
paradoxů
lpění
chvění
svoboda
vzpomínky
(v očích plamínky ;-) )
míchá se mi samota
versus hledání kopilota
něco ve mně pořád
hledá pevnou půdu
(ani černá, ani bíla nebo třeba červená)
když to zpozoruji
s kouzelným koberečkem
je čas udělat „škub!“
a vzápětí pod nohama luft
domeček z karet
iluzím mávám
chechtám se
srdečně
kdo to vlastně ve mě bublá?
a kdo je ten, co pozoruje?
Pozoruji (se) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bublání o lpění
Předchozí dílo autora : Po dlouhém suchu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

