SAMEC

Upíšeš se ďáblovi na pár
let. Nebo budeš živořit
a žít si ten jednotvárný
živůtek. Pros o odklad
jeho zrad, okradený život
cítím tu jen vytrvalý smrad.

Kolosální podvod, podnos
plný hlav roz-vrhnutých.
Utopených ve svých potutelných
úsměvech, ty jim tam zůstaly.
Zakousni se kanibale, vše je pasé.

Znovu zase, jsem na té trase.
Nic tu není jak by mělo být.
Nechci zvracet, nechci klít.
Nasaďte všem zvučný klystýr.

Odejdi navždy napořád, skryt.
Ukryt v řadách lidí nabídnutých.
K použití, možnému zneužití, jsou
tu takto vliti do neurčitého, býti biti.
Sám, vrostlý do paměti, téhle věty.

Nic neslyším, to vy-řvané ticho tak ubíjí.
Tak co kdo tu je, slyším řetězy co nevěří.
Slyším tikot hodin, které už roky nebijí.
Neslyším tě, nekřič mi do ucha to není porucha.