Duha

Otevírám oči a najednou -
vidím, všechno má spoustu, spoustu barev.
Ani černá ani bílá, řůžová ani krev
svět je v minutě duhou spletenou.

Otevírám dveře Tvého pokoje -
oči mám otevřené, už nevidím Tě tam.
Stojí v něm někdo jiný, stejná tvář, však ne ten, co znám.
Vzdavám se Tě, lásko, bez boje.

Otevírám srdce barvám všem -
všem, které mé oči spatřit mohou
vypouštím Tvé jméno a měním jej s duhou
chci s duhou žít již dnešním dnem...