Vzpomnění

O něco pozdějc,
až zase usneš,
se tvoje mícha rozdrnčí jak struna
z roztřískaný, ztracený kytary tvýho táty,
co na ni hrál zakázaný věci,
když ty ses ještě vešel do dlaně.

Pamatuješ na to chvění?
Až usneš, už si nenamluvíš,
co všechno nebylo,
a tvoje páteř
mezi snem a snem
se rozdrnčí.