Hranice

Tam někde na hranici
Kde milenci vychutnávají západ slunce
A osamělý se bojí příchodu tmy
Neboť i stín jej opustí

Kde vůně květin omamuje
A srdce se nemůže rozhodnout
Mezi trpkou nostalgií
Nebo sladkou přítomností

Kde stékají po tváři slzy štěstí
A než dopadnou na zem
Sevře se hrdlo
A v posly smutku se promění

Tam někde na hranici
Mezi vděkem z přežité katastrofy
A frustrací z nepovedené sebevraždy

Na té úzké hranici
Oddělující dva zcela odlišné světy
Táhnoucí se napříč mou duší

Tam někdy trávím čas
S Kurtem Cobainem
Který přísahal, že nemá zbraň

Tam někdy dávám brčko
S Bobkem Márlym
A snažím se vymanit
z duševního otroctví

Tam sedím celé dny
Hledám sám sebe,
a nemůžu se rozhodnout
Kterým směrem jít