Když pouťaři balí

Hubuje krčským patentům,
lánům bez přirození, kverulantům,
tlamám tlampačů vykostěným děsem
z budoucnosti bez dentinu, bez edenu
vše bude stejné, i když to bude jiné
možná tak v nudě záhrobní
té žulové pomstě, dávnem udávení
jeseteři světlých včerejšků
lámou se o zdivo přehrad rozpažených
neví kudy kam, když cesta je tak jasná
mrákoty z úsměvů, vteřinové záležitosti
zaplašené úskalími pravosti,
kreatury krepaté rozpouštějí se v toku času
žmolky šedavé z předsedů vlád
pochrupkávají si ve vlnách duhových
autoimunitní milošové, co nemůžou přestat
balit maruny zvonkovité z kiosků
od grandhotelu zpátky k doutnání
pařezů z paralel parafrází vyvržených
ze Země nakrájené jen pro tebe
u skal a pat dvousetletých dumat
není čas, když práce se zas blíží
rychlostí nedospánku, kvapíkem nedopalku
pak nezbývá, než se nedivit
v cisternách zrezlých s křečkami křepčit
na ú rampě v lebce, tužit se v rudě za ubytovnou
gáza přítel jedna naložená višňákem
jen čekat na správně ztrouchnivělý vítr
jsi můj sen, proto tě nikdy neuvidím
uchrchlám se z toho po ránu
nevzdáním dneška, zítřku pochlebuje
smrad, že se ti chce zvracet
z muže odulého, tvář houbovitá
pleť prosáklá jak pivní tácek
v rychlonálevně zakyslé odérem
mateřského mléka starých lásek
někým jiným, někde jinde
ze zlatého kalicha fénixovým pírkem pomazáni
potentáti z nádražek budou soudit se sami
výše trestu je míra lihu
v oběživu rosolovitém
jiskru už nezapálí zdání odevzdané
welcome to the czech jamaica
you little noisy productor
vylízanej jak papír od skéra
bagruj negře, hlaholí po ránu v esemeskách
prasyn kristův, dcera budhova
mlčení vztahuchtivé před smrtí měsíce
šukání v pohorkách, zezadu v lese
hrdost na čas propojená, ega naběhlá
do barvy pekelných kotlů v zápřahu
nenávist slitá v lásku a naopak
když není koho zrovna vařit
pýřit se a pářit v záři a třpytu
opětovného setkání u sektu
zvadlé hlavy bodláků
chytají náhodná štěstíčka
pouťaři jdou pomalu k linkám
když jeřabiny rudnou
taky už bychom měli jít
probrat se,
jenže, co to vlastně je