Nebe, kříž a za obzor

Jizvami zdobenou tvář

Obsypanou boláky

Trnovou svatozář

A ve slabinách bodláky

Ve křečích usíná

Snad probouzí se odpočatá

Se slzou si vzpomíná

Že dal jí Bůh aby byla svatá

Měla ho chránit před zlem

Vykoupit ho z lůna zášti

Ona jen prošla kolem

Zachumlaná v býlím plášti

Zahleděna do svých křídel

S krásným peřím a spokojená

Užívala štěstí příděl

Ale zklamala a byla vyhoštěna

Vzali jí křídla i svatou záři

A ten co ho měla chránit

Umučen však s klidnou tváří

Vyrazil v dál a jeho hábit

…je od krve