|
živočišný druh na pokraji zkázy;-)
 03.03.2008 4 1596(19) 0 |
Cítím se jak povzdech podzimu,
který ti rozcuchá vlasy.
(A ty pak oháníš se rukou...)
Smím jen tušit... však vím,
že jsem náznak všech omylů
a scestí z naší trasy.
/Kvůli mě bloudíš ve tmě.../
Jsem cesta schůdná...(do pekel),
otazník do ztracena.
Jsem LÁSKOMIL, který tobě naletěl.
Ale od zítřka pouhou bludnou duší...
Papírově mrtvá.Však především...
- tebou zatracena.
/Konec dalšího živočišného druhu/
který ti rozcuchá vlasy.
(A ty pak oháníš se rukou...)
Smím jen tušit... však vím,
že jsem náznak všech omylů
a scestí z naší trasy.
/Kvůli mě bloudíš ve tmě.../
Jsem cesta schůdná...(do pekel),
otazník do ztracena.
Jsem LÁSKOMIL, který tobě naletěl.
Ale od zítřka pouhou bludnou duší...
Papírově mrtvá.Však především...
- tebou zatracena.
/Konec dalšího živočišného druhu/
28.03.2008 - 14:02Azure Sky
Cítím se jak povzdech podzimu ...moc pěkné, celá je pěkná :)
03.03.2008 - 16:59dokud bude dostatek potravy - lásky a neznečistíme ovzduší nenávistí...láskomilové nezemřou!...musíme je chránit:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Láskomil : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Malibu s jahodovým džusem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.
