|
Když pohádky připomínají realitu
|
Byla už půlnoc a její tělo bylo studené,
nestihla si ani umýt vlasy, natož vyfénovat
nebo natupírovat.
Ústa byla červená,
místy rudá a dojemná.
Od lesa se ozývalo volání,
ty jsi ho ale neslyšela,
protože tě Dorota, zvaná Máchalová,
bezcitně vyprovodila
z toho proslulého podniku,
asi to byl
Moulin Rouge,
že?
A tak pohádky připomínají,
že jsem tu já a Ty,
ale strach už není,
už jsme totiž pomilovaní.
nestihla si ani umýt vlasy, natož vyfénovat
nebo natupírovat.
Ústa byla červená,
místy rudá a dojemná.
Od lesa se ozývalo volání,
ty jsi ho ale neslyšela,
protože tě Dorota, zvaná Máchalová,
bezcitně vyprovodila
z toho proslulého podniku,
asi to byl
Moulin Rouge,
že?
A tak pohádky připomínají,
že jsem tu já a Ty,
ale strach už není,
už jsme totiž pomilovaní.
12.02.2008 12:03
Dear Lukio, tvůj komentář dokonale vystihuje obsah celé básně.
Ty jsi taky fajn........................., pa
Ty jsi taky fajn........................., pa
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.