|
Když pohádky připomínají realitu
 11.02.2008 3 2394(25) 0 |
Byla už půlnoc a její tělo bylo studené,
nestihla si ani umýt vlasy, natož vyfénovat
nebo natupírovat.
Ústa byla červená,
místy rudá a dojemná.
Od lesa se ozývalo volání,
ty jsi ho ale neslyšela,
protože tě Dorota, zvaná Máchalová,
bezcitně vyprovodila
z toho proslulého podniku,
asi to byl
Moulin Rouge,
že?
A tak pohádky připomínají,
že jsem tu já a Ty,
ale strach už není,
už jsme totiž pomilovaní.
nestihla si ani umýt vlasy, natož vyfénovat
nebo natupírovat.
Ústa byla červená,
místy rudá a dojemná.
Od lesa se ozývalo volání,
ty jsi ho ale neslyšela,
protože tě Dorota, zvaná Máchalová,
bezcitně vyprovodila
z toho proslulého podniku,
asi to byl
Moulin Rouge,
že?
A tak pohádky připomínají,
že jsem tu já a Ty,
ale strach už není,
už jsme totiž pomilovaní.
12.02.2008 - 12:03Dear Lukio, tvůj komentář dokonale vystihuje obsah celé básně.
Ty jsi taky fajn........................., pa
Ty jsi taky fajn........................., pa
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dorota Máchalová : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nadržená modelka
Předchozí dílo autora : Jste
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]» řekli o sobě
ScarLiam řekl o Mája S. :Zdá se být milá neznám ji Zdá se být krásna mnou neviděna nikdy Stydlivá ... Usuzuji z vykání Stále čtu díla její Neustále zde žije Dále se mění Vidím v ní umělce Její um nikdy nevypění.
