|
..fáze rozchodu..
 24.02.2013 8 1367(16) 0 |
Jako sfouknutá svíce,
jako pohár jež byl vylit před vypitím,
jako sevřená levá plíce,
tak já se cítím.
Ne včera,
ne dnes,
to v zítřejším odrazu prázdna,
povinnostem jež naplní mě,
pracovitého blázna.
Však schází půle duše,
ke štěstí o které se smí dělit,
však schází půle duše,
/i jemu/
i touha tuto ztrátu sdělit.
jako pohár jež byl vylit před vypitím,
jako sevřená levá plíce,
tak já se cítím.
Ne včera,
ne dnes,
to v zítřejším odrazu prázdna,
povinnostem jež naplní mě,
pracovitého blázna.
Však schází půle duše,
ke štěstí o které se smí dělit,
však schází půle duše,
/i jemu/
i touha tuto ztrátu sdělit.
02.03.2013 - 22:35Sucháč: děkuji. I za komentář k ostatním dílům - teď na mobilu by trvalo věčnost než bych to vše rozklikala. Takže díky za čas :-)
26.02.2013 - 10:30ŽblaBuňka: Yana: Viviana Mori: alexis: děkuji vám všem za komentář. Makyna smutní a chvíli smutnit ještě bude :-/
24.02.2013 - 14:05ano, musí se číst pomalu a vnímat, pak ten smutek je z ní cítit, víš, jako to srdíčko přepůlené v půlce, jednu část nosí ona a druhou on, a ta jedna půlka leží v koši mezi odpadem, ještě je, ale ne tam kde by měla být
24.02.2013 - 13:55Viviana Mori
Nejdřív mě trochu odradily svíce/plíce, ale začetla jsem se znova a pomaleji a líbilo se. :-) Jde z ní nefalšovaný smutek, ale je hezky podaný.
24.02.2013 - 13:44Moc pěkná, moc jsem nepochopila, proč máš některé části tučně ale to nevadí :) mě se líbí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ztráty : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Láska na provázku
Předchozí dílo autora : ..za ruku s emocemi
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kláárchen... [18], Králíček [17], Zuzanice [16], Vlcekkitty [16], natysek [12], Amos Cháb [11], amaternadruhou [11], Daniel Srb [7]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
