|
nenávidím se za to, že ti vždycky otevřu - nejen dveře svého bytu
 26.12.2012 2 904(9) 0 |
Chováš se jako psychopat
klepeš na mé dveře ve 2 ráno
cos mi přišel slibovat?
Seš zlitej a páchneš
chceš se jen vyspat
zítra zase pláchneš
Tak cos mi přišel namluvit
opilej a páchnoucí
měla bych tě nechat jít
do všech pekel horoucích!
Chci tě vypustit z hlavy
stejně snadno, jak vyfukuju dým cigaret
z úst přímo do ulic
mezi nic netušící davy
klepeš na mé dveře ve 2 ráno
cos mi přišel slibovat?
Seš zlitej a páchneš
chceš se jen vyspat
zítra zase pláchneš
Tak cos mi přišel namluvit
opilej a páchnoucí
měla bych tě nechat jít
do všech pekel horoucích!
Chci tě vypustit z hlavy
stejně snadno, jak vyfukuju dým cigaret
z úst přímo do ulic
mezi nic netušící davy
28.12.2012 - 00:16
Prokletý : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Viva la vida
Předchozí dílo autora : Vnitřnosti
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
basak.venda [14], Sluníčková [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
