Dívka z hracího strojku

.

I ty ji potkáváš
ve městě na ulici
jen už v ní nepoznáš
.... tanečnici ...

Bývalá krásná tvář
a z vlasů svatozář,
dívka z hracího strojku,
... a přec ji nepozveš
na vína dvojku.

Měsíční předla nit
andělem chtěla být
nepatřit žádnému smrtelníku.
Vystoupat ke hvězdám,
oddat se lásky hrám
a najít odpověď k otazníku.

Vše přijde do země
co nebi nepatři,
zde nejsou andělé
odění do hábitu.
Jsou tu jen hrobaři,
zpocení felčaři
co klouby z ocele
montují tu.

Bledá líc povadlá
a nohy muší,
vytloukaj stacato
z chodníku
.. v duši .....

Kdysi jsi toužil po ní, .....
teď už jen zaplašit vzpomínky a nevidět,
hračku co rezne v koutě na dvorku,
.... tanečnici z hracího strojku
.... co zapomenul na ni svět ...


*