Když uplyne dlouhá doba, může se stát cokoliv...

"Když uplyne dlouhá doba, může se stát cokoliv...někdy i dvakrát". Po přečtení tohoto citátu vás určitě, stejně jako mě, napadne otázka, co je to vlastně dlouhá doba? Především je to časový úsek, který může být pokaždé jinak dlouhý, a to v závislosti na situacích, ve kterých se nacházíme.
Pokud bychom chtěli k tomuto citátu naleznout nějaký příklad, nemusíme listovat v paměti dlouho. V jednom se totiž každý z nás nacházíme. Ať je den nebo noc, ať jsme veselí nebo smutní, ať jsme nemocní nebo zdraví, neustále jsme a budeme jeho součástí až do našeho posledního vydechnutí. Ptáte se, co mám na mysli? Rád na tuto otázku odpovím. Přece život. Život je sám o sobě jedna „dlouhá doba“, během níž, nejen že se může stát cokoliv, ale může se to stát třikrát, čtyřikrát, nebo, když to stihneme, třeba i stokrát. A stejně tak, jako má fotbalový nebo hokejový zápas svého rozhodčího, tak i život má svého. Tím rozhodčím, který určuje pravidla a dohlíží na ně, trestá fauly, uděluje výhody nebo nevýhody, je čas. Každý jsme při narození dostali svůj a záleží pouze na nás, jak ho využijeme. Bohužel platí, že čím více si přejeme, aby utíkal co nejpomaleji, nebo se úplně zastavil, letí jako blázen a naopak, čím více chceme aby byl pryč, táhne se s prominutím jako smrad. Samozřejmě, že existuje řešení, jak dosáhnout svého. Jenže to bychom se museli těšit a užívat si věcí, které nesnášíme a být otrávení věcmi, které máme rádi. Pak by možná fungoval čas přesně podle našich představ. Když se nad tím ale zamyslíme, stálo by nám to za to? Myslím si, ne, jsem o tom přesvědčen, že ne. A proto nezbývá nic jiného, než se smířit s tím, co máme a užívat si každé chvíle, ať už dobré nebo špatné, neboť i špatné chvíle mohou být k něčemu dobré.
Jak už jsem na začátku zmiňoval, tento časový úsek „dlouhá doba“, je vždy, a to podle situace, jinak dlouhý. V jednu chvíli nám může pět minut připadat jako mžik, který jsme sotva zaregistrovali a jindy může naopak připomínat celou věčnost. A to opět závisí jen a pouze na čase a na způsobu, jak s tímto úsekem naložíme. Co z toho všeho tedy vyplývá? Snažme se dosáhnout toho, aby se během našeho života, té „dlouhé doby“, opakovaly pouze ty pětiminutovky, které utečou rychle.