Vítr v zádech

Jsem Král v království co nemá poddaný...
Jsem hráč co karty špatný dostal na hraní...

Hraju vabank o všecko co pro mě je cenný...
Na kolik si mě můj soupeř asi tak cenní?...

Hraju nejlíp jak umím já hraju s osudem...
Nepřemejšlím srdcem těd spíš už rozumem...

Snažím se vyhrát já to ještě nevzdávám...
Bojuju s ním i když to třeba nezvládám...

Mám svůj plán kterýho se prostě držím...
taky mám zásady kterým já prostě věřím...

V rukách nemám nic jenom možnost svojí volby...
Nejsem jako ty já nežiju si Mono spíš žiju naplno já žiju si to Dolby...

Osud je hráč co schovaný má esa který udávaj tempo naší hry...
Nehraje se o peníze těd se hraje o čas...a ty Vsázíš svoje dny...

Trvá to už po staletí já prohrál jsem už roky...
Nejlepší čas nenápadně přelízt do další sloky...

Jednou jsi dole jednou nahoře tak to prostě bývá...
Je jedno jestli seš bohatej nebo trápí tě tvá bída...

člověk musí bojovat a za svým snem si pevně stát...
Ostatním se nevzdávat svých depresí se přestat bát...

Bylo hůř a není nejlíp ale jednou bude i dobře...
Tak vylez na světlo a přestan už žít v tvý temný noře...

Postav se napni hrud a hrdě pohled k nebi...
Dejchej vzduch vnímej vítr a stůj pevně na zemi...

Jsi jedinečná osobnost co zaslouží si mýti radost...
Budoucnost je před tebou jen věř si že bude krásná tak vynech z toho zlost...

Neboj se sám sebe ty neboj se daru co v sobě od malička nosíš...
Povinost máš a to ostatním Slovy svými pomoct prostě musíš...