 17.04.2012 4 1000(5) 0 |
Poprvé
Stud skrýval tvoji krásu
dojímavě halila ses tmou,
hostem byl jsem tvého času,
jen chvíli mohlas býti mou.
Teď zas herci přítomnosti,
jen snem se nám to zdá,
sami vstříce budoucnosti,
to měsíční noc pravdu zná.
Stud skrýval tvoji krásu
dojímavě halila ses tmou,
hostem byl jsem tvého času,
jen chvíli mohlas býti mou.
Teď zas herci přítomnosti,
jen snem se nám to zdá,
sami vstříce budoucnosti,
to měsíční noc pravdu zná.
17.04.2012 - 09:47Z "Poprvé" na mě dodýchlo něco, co jsem cítila už v "Hlavě". Tak nějak z toho cítím milostný víceúhleník... což neznamená, že to tak je. Každopádně báseň mě okouzlila.
17.04.2012 - 09:29puero: Jo....tak pěkně bych to nepopsala, jak ty...máš pravdu a báseň ? Je prostě úchvatná...líbí :)
17.04.2012 - 08:44Hezké. Herci přítomnosti - na tom jsem se zastavil. Jakobychom teda svůj pohyb v čase hráli podle předem daných rolí a ty chvíle bezčasí byly pro nás přirozenými svobodnými okamžiky kdy nehrajeme.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poprvé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Paradox dospělosti
Předchozí dílo autora : Ztratil jsem hlavu
