|
***
|
Na mezích podél oranic
mlha se táhne
pohodově
stoletý havran líně klove
znavené hlavy makovic.
Do keřů, stromů na zahrádce
výsadek vloček nasněží
labutí tiché pápěří.
Za oknem
kocour dřímá krátce.
Den už se šeří v polovině,
zas jako blázen dneska sním.
Pod dekou,
v křesle houpacím
.
Aaaa
život
v teplu
…zlehka plyne.
18.prosince 2007
mlha se táhne
pohodově
stoletý havran líně klove
znavené hlavy makovic.
Do keřů, stromů na zahrádce
výsadek vloček nasněží
labutí tiché pápěří.
Za oknem
kocour dřímá krátce.
Den už se šeří v polovině,
zas jako blázen dneska sním.
Pod dekou,
v křesle houpacím
.
Aaaa
život
v teplu
…zlehka plyne.
18.prosince 2007
Zamila
Moc pěkná poezie ... :-)
pro mě nově objevený styl psaní. Tedy v tom popisu, taky to někdy zkusím, takhle popsat okamžik. znavené hlavy makovic.....v polovině prosince? Hm.
Je červen a na mě se krásně snesla poklidná zimní atmosféra....díky kouzlu Tvé básně....má krásného ducha, krásnou atmosféru....a těším se, až si ji v zimě připomenu:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
helples [12], AlexDrobecek [11], Leluš [10], Elis_Nordan [8]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

