Agónie

Blues o dlouhý agónii
jak zvláštní prej je chodit po městě
sám
poslat úšklebek propadlých tváří
přes řeku Možná ho uvidí a možná se jen ohlédnou
a budou si odplivávat nad zbytečně chmurným mládím
jak zvláštní je mít k večeři pomeranče
a poslouchat vzpurnou melodii o štěstí ve všem tom splínu.

Mají to rádi
kopají jim hrob
mělký
koňakem zalévaný
a pak už je jen pohřbí tváří do hlíny
Snad nebyli dost staří a ne úplně bez viny

Dnes večer budou si naposled
swingovat
na život
na pití
na sebe
na slova
S vyhlídkou popravy je těžký se radovat
snad jen pro tu chvíli co ještě žijí
a každý bude čekat
na překrásnou agónii.