Někdy si tě málo vážím

Někdy si tě málo vážím,
nádherná silueto,
krylovsky podobna kytaře

Znáš mé smutky z ničeho,
pohladíš mě po vlasech,
a řekneš....
prostě něco řekneš

Kateřinku pod peřinku,
nedal jsem si na chvilinku,
to byla zima na koleji,
plná lásky, plná chtíče

Kašli na rým,
nevázej se,
jsi svobodný,
ty můj pseudoumělče

Někdy si tě málo vážím,
ve chvílích malých třesků,
když už mě nechceš vidět,
že prý rozumím jen jazzu

Čtu knížku...A bude hůř...
a věřím že bude líp,
v těch chvílích si tě vážím,
když čtu, slyším nebo vidím ostatní

Jak se plahočí,
v dopravních zácpách červených krvinek,
bosí ztripovaní běhali jsme v zácpě mezi auty,
s kamarádem když jsme byli na výletě v Praze

Vím co bych dělal bez tebe,
strašně bych chlastal,
a doufal, že se NĚCO stane,
nepotřeboval bych dlaně

Daně Haně
Saně Janě
Laně Daně
Nikomu nic špatného nepřeji