Šelest na srdci

Můj milý.. zvu tě na příjemně dráždivou procházku voňavou zahradou našich utajených snů, představ a přání.. zahradou, kde se může vše..

Prý ze zrady je dobré napsat sonet. Ale co když jsme zrádci sebe sama? A tohle není sonet.

...ještě jsme to neuměli - snad příště...

svobodná zvolání

Ještě jedna podzimní, tentokrát taková rozverná :D

Přicházejí v období kolem osmi, deseti let. Dobře si na ně vzpomínám, také mi bušily do spánků a táhly mě na dno propasti. Padala jsem pod jejich tíhou hloub a hloub do závratě, ze které se až točila hlava. Každý se s těmi otázkami musí vypořádat sám v sobě, zmuchlat tu zmatenou úzkost do malé černé kuličky a zakopat až na dno své mysli. Tam předaleko, kamsi až pod práh dveří, které ještě dlouho nechce otevírat.

cítím se okradena

...aneb těžký den... ufffffffff.

Podzimní nebo už zimní...?

Lehce anarchistická povídka o revoltě člověka proti králi a společnosti se sladkohořkým koncem.

Opatrně, chlapče, s ostruhami a víc užívej uzdu...